13. Terasamavaggo

(126) 1. Kappaṭṭhakathā

654. Kappaṭṭho kappaṃ tiṭṭheyyāti? Āmantā. Kappo ca saṇṭhāti buddho ca loke uppajjatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe…. Kappaṭṭho kappaṃ tiṭṭheyyāti? Āmantā. Kappo ca saṇṭhāti saṅgho ca bhijjatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… kappaṭṭho kappaṃ tiṭṭheyyāti? Āmantā. Kappo ca saṇṭhāti kappaṭṭho ca kappaṭṭhiyaṃ kammaṃ karotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… kappaṭṭho kappaṃ tiṭṭheyyāti? Āmantā. Kappo ca saṇṭhāti kappaṭṭho ca puggalo kālaṃ karotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

655. Kappaṭṭho kappaṃ tiṭṭheyyāti? Āmantā. Atītaṃ kappaṃ tiṭṭheyya, anāgataṃ kappaṃ tiṭṭheyyāti? Na hevaṃ vattabbe…pe… kappaṭṭho kappaṃ tiṭṭheyyāti? Āmantā. Dve kappe tiṭṭheyya… tayo kappe tiṭṭheyya… cattāro kappe tiṭṭheyyāti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

656. Kappaṭṭho kappaṃ tiṭṭheyyāti? Āmantā. Kappaṭṭho kappe ḍayhante kattha gacchatīti? Aññaṃ lokadhātuṃ gacchatīti. Mato gacchati, vehāsaṃ gacchatīti? Mato gacchatīti. Kappaṭṭhiyaṃ kammaṃ aparāpariyavepakkanti? Na hevaṃ vattabbe…pe… [vehāsaṃ gacchatīti (?) ayaṃ hi paravādissa paṭiññāyeva, kathā. 621-623 navamapantiyaṃ viya] vehāsaṃ gacchatīti? Āmantā [vehāsaṃ gacchatīti (?) ayaṃ hi paravādissa paṭiññāyeva, kathā. 621-623 navamapantiyaṃ viya]. Kappaṭṭho iddhimāti? Na hevaṃ vattabbe…pe… kappaṭṭho iddhimāti? Āmantā. Kappaṭṭhena chandiddhipādo bhāvito vīriyiddhipādo bhāvito cittiddhipādo bhāvito vīmaṃsiddhipādo bhāvitoti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

657. Na vattabbaṃ – ‘‘kappaṭṭho kappaṃ tiṭṭheyyā’’ti? Āmantā. Nanu vuttaṃ bhagavatā –

‘‘Āpāyiko nerayiko, kappaṭṭho saṅghabhedako;

Vaggarato adhammaṭṭho, yogakkhemā padhaṃsati;

Saṅghaṃ samaggaṃ bhetvāna [bhinditvā (sī. ka.)], kappaṃ nirayamhi paccatī’’ti [cūḷava. 354; a. ni. 10.39; itivu. 18].

Attheva suttantoti? Āmantā. Tena hi kappaṭṭho kappaṃ tiṭṭheyyāti.

Kappaṭṭhakathā niṭṭhitā.

13. Terasamavaggo

(127) 2. Kusalapaṭilābhakathā

658. Kappaṭṭho kusalaṃ cittaṃ na paṭilabheyyāti? Āmantā. Kappaṭṭho dānaṃ dadeyyāti? Āmantā. Hañci kappaṭṭho dānaṃ dadeyya, no ca vata re vattabbe – ‘‘kappaṭṭho kusalaṃ cittaṃ na paṭilabheyyā’’ti.

Kappaṭṭho kusalaṃ cittaṃ na paṭilabheyyāti? Āmantā. Kappaṭṭho cīvaraṃ dadeyya…pe… piṇḍapātaṃ dadeyya…pe… senāsanaṃ dadeyya…pe… gilānapaccayabhesajjaparikkhāraṃ dadeyya … khādanīyaṃ dadeyya… bhojanīyaṃ dadeyya… pānīyaṃ dadeyya… cetiyaṃ vandeyya… cetiye mālaṃ āropeyya… gandhaṃ āropeyya… vilepanaṃ āropeyya…pe… cetiyaṃ abhidakkhiṇaṃ [padakkhiṇaṃ (pī.)] kareyyāti? Āmantā. Hañci kappaṭṭho cetiyaṃ abhidakkhiṇaṃ kareyya, no ca vata re vattabbe – ‘‘kappaṭṭho kusalaṃ cittaṃ na paṭilabheyyā’’ti…pe….

659. Kappaṭṭho kusalaṃ cittaṃ paṭilabheyyāti? Āmantā. Tato vuṭṭhānaṃ kusalaṃ cittaṃ paṭilabheyyāti? Āmantā. Rūpāvacaraṃ…pe… arūpāvacaraṃ…pe… lokuttaraṃ kusalaṃ cittaṃ paṭilabheyyāti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Kusalapaṭilābhakathā niṭṭhitā.

13. Terasamavaggo

(128) 3. Anantarāpayuttakathā



我来翻译这段佛教文献：
第十三品
(126) 1. 劫住论
"劫住者能住满一劫吗?"是的。"劫终止时佛陀出现于世间吗?"不应如此说......"劫住者能住满一劫吗?"是的。"劫终止时僧团分裂吗?"不应如此说......劫住者能住满一劫吗?"是的。"劫终止时劫住者能造作劫住业吗?"不应如此说......"劫住者能住满一劫吗?"是的。"劫终止时劫住者能死亡吗?"不应如此说......
"劫住者能住满一劫吗?"是的。"能住过去劫、未来劫吗?"不应如此说......"劫住者能住满一劫吗?"是的。"能住两劫......三劫......四劫吗?"不应如此说......
"劫住者能住满一劫吗?"是的。"当劫被烧尽时劫住者往何处去?"去往其他世界。"是死后去还是飞行去?"是死后去。"劫住业会有后续果报吗?"不应如此说......[飞行去?这是对方的主张,如第621-623段第九行所述]"是飞行去吗?"是的[飞行去?这是对方的主张,如第621-623段第九行所述]。"劫住者具有神通吗?"不应如此说......"劫住者具有神通吗?"是的。"劫住者修习了欲神足、勤神足、心神足、观神足吗?"不应如此说......
"不应说'劫住者能住满一劫'吗?"是的。世尊不是说过:
"破僧者堕恶道地狱,住劫之久;
乐于分派,住非法中,失去安稳;
破和合僧,当在地狱中受一劫之苦"
这经文存在吗?是的。那么劫住者确实能住满一劫。
劫住论终
(127) 2. 善心获得论
"劫住者不能获得善心吗?"是的。"劫住者能布施吗?"是的。如果劫住者能布施,就不应说"劫住者不能获得善心"。
"劫住者不能获得善心吗?"是的。"劫住者能施衣......能施食......能施住处......能施医药用品......能施硬食......能施软食......能施饮料......能礼拜佛塔......能在佛塔供养花......能供养香......能供养涂香......能绕佛塔吗?"是的。如果劫住者能绕佛塔,就不应说"劫住者不能获得善心"......
"劫住者能获得善心吗?"是的。"能从中出起获得善心吗?"是的。"能获得色界......无色界......出世间善心吗?"不应如此说......
善心获得论终
(128) 3. 无间业论
[注:这是完整的直译,保留了所有重复内容,章节号后加了反斜线。由于文中未出现需要注解的古代地名,因此未加现代地名注解。]

660. Anantarāpayutto puggalo sammattaniyāmaṃ okkameyyāti? Āmantā. Micchattaniyāmañca sammattaniyāmañca ubho okkameyyāti? Na hevaṃ vattabbe…pe… anantarāpayutto puggalo sammattaniyāmaṃ okkameyyāti? Āmantā. Nanu taṃ kammaṃ payuttaṃ kukkuccaṃ uppāditaṃ vippaṭisāriyaṃ janitanti? Āmantā. Hañci taṃ kammaṃ payuttaṃ kukkuccaṃ uppāditaṃ vippaṭisāriyaṃ janitaṃ, no ca vata re vattabbe – ‘‘anantarāpayutto puggalo sammattaniyāmaṃ okkameyyā’’ti.

661. Anantarāpayutto puggalo abhabbo sammattaniyāmaṃ okkamitunti? Āmantā. Mātā jīvitā voropitā… pitā jīvitā voropito… arahā jīvitā voropito… duṭṭhena cittena tathāgatassa lohitaṃ uppāditaṃ… saṅgho bhinnoti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Anantarāpayutto puggalo taṃ kammaṃ paṭisaṃharitvā kukkuccaṃ paṭivinodetvā vippaṭisāriyaṃ paṭivinetvā [paṭivinodetvā (sī. pī. ka.)] abhabbo sammattaniyāmaṃ okkamitunti? Āmantā. Mātā jīvitā voropitā… pitā jīvitā voropito…pe… saṅgho bhinnoti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Anantarāpayutto puggalo taṃ kammaṃ paṭisaṃharitvā kukkuccaṃ paṭivinodetvā vippaṭisāriyaṃ paṭivinetvā abhabbo sammattaniyāmaṃ okkamitunti? Āmantā. Nanu taṃ kammaṃ paṭisaṃhaṭaṃ kukkuccaṃ paṭivinoditaṃ vippaṭisāriyaṃ paṭivinītanti? Āmantā. Hañci taṃ kammaṃ paṭisaṃhaṭaṃ kukkuccaṃ paṭivinoditaṃ vippaṭisāriyaṃ paṭivinītaṃ, no ca vata re vattabbe – ‘‘anantarāpayutto puggalo taṃ kammaṃ paṭisaṃharitvā kukkuccaṃ paṭivinodetvā vippaṭisāriyaṃ paṭivinetvā abhabbo sammattaniyāmaṃ okkamitu’’nti.

662. Anantarāpayutto puggalo sammattaniyāmaṃ okkameyyāti? Āmantā. Nanu taṃ kammaṃ payutto āsīti? Āmantā. Hañci taṃ kammaṃ payutto āsi, no ca vata re vattabbe – ‘‘anantarāpayutto puggalo sammattaniyāmaṃ okkameyyā’’ti.

Anantarāpayuttakathā niṭṭhitā.

13. Terasamavaggo

(129) 4. Niyatassa niyāmakathā

663. Niyato niyāmaṃ okkamatīti? Āmantā. Micchattaniyato sammattaniyāmaṃ okkamati, sammattaniyato micchattaniyāmaṃ okkamatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Niyato niyāmaṃ okkamatīti? Āmantā. Pubbe maggaṃ bhāvetvā pacchā niyāmaṃ okkamatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… pubbe sotāpattimaggaṃ bhāvetvā pacchā sotāpattiniyāmaṃ okkamatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… pubbe sakadāgāmi…pe… anāgāmi…pe… arahattamaggaṃ bhāvetvā pacchā arahattaniyāmaṃ okkamatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Pubbe satipaṭṭhānaṃ…pe… sammappadhānaṃ… iddhipādaṃ… indriyaṃ… balaṃ… bojjhaṅgaṃ bhāvetvā pacchā niyāmaṃ okkamatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

664. Na vattabbaṃ – ‘‘niyato niyāmaṃ okkamatī’’ti? Āmantā. Bhabbo bodhisatto tāya jātiyā dhammaṃ nābhisametunti? Na hevaṃ vattabbe. Tena hi niyato niyāmaṃ okkamatīti.

Niyatassa niyāmakathā niṭṭhitā.

13. Terasamavaggo

(130) 5. Nivutakathā



这是完整的直译:
"无间业者能入正性决定吗?"是的。"能同时入邪性决定和正性决定吗?"不应如此说......无间业者能入正性决定吗?"是的。"那业不是已造作、已生悔、已生忧悔吗?"是的。如果那业已造作、已生悔、已生忧悔,就不应说"无间业者能入正性决定"。
"无间业者不能入正性决定吗?"是的。"杀母......杀父......杀阿罗汉......恶意出佛身血......破和合僧吗?"不应如此说......
"无间业者收回那业、除去悔恨、去除忧悔后不能入正性决定吗?"是的。"杀母......杀父......破和合僧吗?"不应如此说......
"无间业者收回那业、除去悔恨、去除忧悔后不能入正性决定吗?"是的。"那业不是已收回、悔恨已除、忧悔已去除吗?"是的。如果那业已收回、悔恨已除、忧悔已去除,就不应说"无间业者收回那业、除去悔恨、去除忧悔后不能入正性决定"。
"无间业者能入正性决定吗?"是的。"那业不是已造作吗?"是的。如果那业已造作,就不应说"无间业者能入正性决定"。
无间业论终
第十三品
(129) 4. 决定者决定论
"决定者入决定吗?"是的。"邪性决定者入正性决定,正性决定者入邪性决定吗?"不应如此说......
"决定者入决定吗?"是的。"先修道后入决定吗?"不应如此说......先修预流道后入预流决定吗?"不应如此说......先修一来......不还......阿罗汉道后入阿罗汉决定吗?"不应如此说......
"先修念处......正勤......神足......根......力......觉支后入决定吗?"不应如此说......
"不应说'决定者入决定'吗?"是的。"菩萨能不在那一生证悟法吗?"不应如此说。那么决定者入决定。
决定者决定论终
第十三品
(130) 5. 遮蔽论

665. Nivuto nīvaraṇaṃ jahatīti? Āmantā. Ratto rāgaṃ jahati, duṭṭho dosaṃ jahati, mūḷho mohaṃ jahati, kiliṭṭho kilese jahatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… rāgena rāgaṃ jahati, dosena dosaṃ jahati, mohena mohaṃ jahati, kilesehi kilese jahatīti ? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Rāgo cittasampayutto, maggo cittasampayuttoti? Āmantā. Dvinnaṃ phassānaṃ…pe… dvinnaṃ cittānaṃ samodhānaṃ hotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… rāgo akusalo, maggo kusaloti? Āmantā. Kusalākusalā sāvajjānavajjā hīnapaṇītā kaṇhasukkasappaṭibhāgā dhammā sammukhībhāvaṃ āgacchantīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

666. Kusalākusalā sāvajjānavajjā hīnapaṇītā kaṇhasukkasappaṭibhāgā dhammā sammukhībhāvaṃ āgacchantīti? Āmantā. Nanu vuttaṃ bhagavatā – ‘‘cattārimāni, bhikkhave, suvidūravidūrāni! Katamāni cattāri? Nabhañca, bhikkhave, pathavī ca – idaṃ paṭhamaṃ suvidūravidūraṃ…pe… tasmā sataṃ dhammo asabbhi ārakā’’ti. Attheva suttantoti? Āmantā. Tena hi na vattabbaṃ – ‘‘kusalākusalā…pe… sammukhībhāvaṃ āgacchantī’’ti.

Nivuto nīvaraṇaṃ jahatīti? Āmantā. Nanu vuttaṃ bhagavatā – ‘‘so evaṃ samāhite citte parisuddhe pariyodāte anaṅgaṇe vigatūpakkilese mudubhūte kammaniye ṭhite āneñjappatte āsavānaṃ khayañāṇāya cittaṃ abhininnāmetī’’ti! Attheva suttantoti? Āmantā. Tena hi na vattabbaṃ – ‘‘nivuto nīvaraṇaṃ jahatī’’ti…pe….

667. Na vattabbaṃ – ‘‘nivuto nīvaraṇaṃ jahatī’’ti? Āmantā. Nanu vuttaṃ bhagavatā – ‘‘tassa evaṃ jānato evaṃ passato kāmāsavāpi cittaṃ vimuccati…pe… avijjāsavāpi cittaṃ vimuccatī’’ti! Attheva suttantoti ? Āmantā. Tena hi nivuto nīvaraṇaṃ jahatīti.

Nivutakathā niṭṭhitā.

13. Terasamavaggo

(131) 6. Sammukhībhūtakathā

668. Sammukhībhūto saṃyojanaṃ jahatīti? Āmantā. Ratto rāgaṃ jahati, duṭṭho dosaṃ jahati, mūḷho mohaṃ jahati, kiliṭṭho kilese jahatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… rāgena rāgaṃ jahati, dosena dosaṃ jahati, mohena mohaṃ jahati, kilesehi kilese jahatīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Rāgo cittasampayutto, maggo cittasampayuttoti? Āmantā. Dvinnaṃ phassānaṃ…pe… dvinnaṃ cittānaṃ samodhānaṃ hotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… rāgo akusalo, maggo kusaloti? Āmantā. Kusalākusalā sāvajjānavajjā hīnapaṇītā kaṇhasukkasappaṭibhāgā dhammā sammukhībhāvaṃ āgacchantīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

669. Kusalākusalā…pe… sammukhībhāvaṃ āgacchantīti? Āmantā. Nanu vuttaṃ bhagavatā – ‘‘cattārimāni, bhikkhave, suvidūravidūrāni! Katamāni cattāri? Nabhañca, bhikkhave, pathavī ca – idaṃ paṭhamaṃ suvidūravidūraṃ…pe… tasmā sataṃ dhammo asabbhi ārakā’’ti. Attheva suttantoti? Āmantā. Tena hi na vattabbaṃ – ‘‘kusalākusalā…pe… sammukhībhāvaṃ āgacchantī’’ti.

Sammukhībhūto saṃyojanaṃ jahatīti? Āmantā. Nanu vuttaṃ bhagavatā – ‘‘so evaṃ samāhite citte…pe… āsavānaṃ khayañāṇāya cittaṃ abhininnāmetī’’ti! Attheva suttantoti? Āmantā. Tena hi na vattabbaṃ – ‘‘sammukhībhūto saṃyojanaṃ jahatī’’ti.



这是完整的直译:
"被遮蔽者能断遮蔽吗?"是的。"有贪者能断贪,有嗔者能断嗔,有痴者能断痴,有烦恼者能断烦恼吗?"不应如此说......以贪断贪,以嗔断嗔,以痴断痴,以烦恼断烦恼吗?"不应如此说......
"贪与心相应,道与心相应吗?"是的。"两种触......两种心会同时生起吗?"不应如此说......贪是不善,道是善吗?"是的。"善与不善、有罪与无罪、低劣与殊胜、黑与白相对的法会同时出现吗?"不应如此说......
"善与不善、有罪与无罪、低劣与殊胜、黑与白相对的法会同时出现吗?"是的。世尊不是说过:"比丘们,有四种极远之法。哪四种?比丘们,天空与大地,这是第一种极远之法......因此,善人之法与恶人极远"。这经文存在吗?是的。那么不应说"善与不善......会同时出现"。
"被遮蔽者能断遮蔽吗?"是的。世尊不是说过:"他的心如此等持、清净、明亮、无垢、离随烦恼、柔软、适业、住立、得不动时,他引导其心趣向漏尽智"。这经文存在吗?是的。那么不应说"被遮蔽者能断遮蔽"......
"不应说'被遮蔽者能断遮蔽'吗?"是的。世尊不是说过:"他如是知、如是见时,心从欲漏解脱......从无明漏解脱"。这经文存在吗?是的。那么被遮蔽者能断遮蔽。
遮蔽论终
第十三品
(131) 6. 现前论
"现前者能断结吗?"是的。"有贪者能断贪,有嗔者能断嗔,有痴者能断痴,有烦恼者能断烦恼吗?"不应如此说......以贪断贪,以嗔断嗔,以痴断痴,以烦恼断烦恼吗?"不应如此说......
"贪与心相应,道与心相应吗?"是的。"两种触......两种心会同时生起吗?"不应如此说......贪是不善,道是善吗?"是的。"善与不善、有罪与无罪、低劣与殊胜、黑与白相对的法会同时出现吗?"不应如此说......
"善与不善......会同时出现吗?"是的。世尊不是说过:"比丘们,有四种极远之法。哪四种?比丘们,天空与大地,这是第一种极远之法......因此,善人之法与恶人极远"。这经文存在吗?是的。那么不应说"善与不善......会同时出现"。
"现前者能断结吗?"是的。世尊不是说过:"他的心如此等持......他引导其心趣向漏尽智"。这经文存在吗?是的。那么不应说"现前者能断结"。

670. Na vattabbaṃ – ‘‘sammukhībhūto saṃyojanaṃ jahatī’’ti? Āmantā. Nanu vuttaṃ bhagavatā – ‘‘tassa evaṃ jānato evaṃ passato kāmāsavāpi cittaṃ vimuccati…pe… avijjāsavāpi cittaṃ vimuccatī’’ti! Attheva suttantoti? Āmantā. Tena hi sammukhībhūto saṃyojanaṃ jahatīti.

Sammukhībhūtakathā niṭṭhitā.

13. Terasamavaggo

(132) 7. Samāpanno assādetikathā

671. Samāpanno assādeti, jhānanikanti jhānārammaṇāti? Āmantā. Taṃ jhānaṃ tassa jhānassa ārammaṇanti? Na hevaṃ vattabbe…pe… taṃ jhānaṃ tassa jhānassa ārammaṇanti? Āmantā. Tena phassena taṃ phassaṃ phusati, tāya vedanāya taṃ vedanaṃ vedeti, tāya saññāya taṃ saññaṃ sañjānāti, tāya cetanāya taṃ cetanaṃ ceteti, tena cittena taṃ cittaṃ cinteti, tena vitakkena taṃ vitakkaṃ vitakketi, tena vicārena taṃ vicāraṃ vicāreti , tāya pītiyā taṃ pīti piyāyati, tāya satiyā taṃ satiṃ sarati, tāya paññāya taṃ paññaṃ pajānātīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Jhānanikanti cittasampayuttā, jhānaṃ cittasampayuttanti? Āmantā. Dvinnaṃ phassānaṃ…pe… dvinnaṃ cittānaṃ samodhānaṃ hotīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Jhānanikanti akusalaṃ, jhānaṃ kusalanti? Āmantā. Kusalākusalā sāvajjānavajjā hīnapaṇītā kaṇhasukkasappaṭibhāgā dhammā sammukhībhāvaṃ āgacchantīti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

672. Kusalākusalā sāvajjānavajjā hīnapaṇītā kaṇhasukkasappaṭibhāgā dhammā sammukhībhāvaṃ āgacchantīti? Āmantā. Nanu vuttaṃ bhagavatā – ‘‘cattārimāni, bhikkhave, suvidūravidūrāni! Katamāni cattāri? Nabhañca, bhikkhave, pathavī ca – idaṃ paṭhamaṃ suvidūravidūraṃ…pe… tasmā sataṃ dhammo asabbhi ārakā’’ti. Attheva suttantoti? Āmantā. Tena hi na vattabbaṃ – ‘‘kusalākusalā sāvajjānavajjā hīnapaṇītā kaṇhasukkasappaṭibhāgā dhammā sammukhībhāvaṃ āgacchantī’’ti.

673. Na vattabbaṃ – ‘‘samāpanno assādeti, jhānanikanti jhānārammaṇā’’ti? Āmantā. Nanu vuttaṃ bhagavatā – ‘‘idha, bhikkhave, bhikkhu vivicceva kāmehi vivicca akusalehi dhammehi paṭhamaṃ jhānaṃ upasampajja viharati, so taṃ assādeti taṃ nikāmeti tena ca vittiṃ āpajjati; vitakkavicārānaṃ vūpasamā…pe… dutiyaṃ jhānaṃ…pe… tatiyaṃ jhānaṃ…pe… catutthaṃ jhānaṃ upasampajja viharati , so taṃ assādeti taṃ nikāmeti tena ca vittiṃ āpajjatī’’ti [a. ni. 4.123]! Attheva suttantoti? Āmantā. Tena hi samāpanno assādeti, jhānanikanti jhānārammaṇāti.

Samāpanno assādetikathā niṭṭhitā.

13. Terasamavaggo

(133) 8. Asātarāgakathā



这是完整的直译:
"不应说'现前者能断结'吗?"是的。世尊不是说过:"他如是知、如是见时,心从欲漏解脱......从无明漏解脱"。这经文存在吗?是的。那么现前者能断结。
现前论终
第十三品
(132) 7. 入定者味着论
"入定者味着,禅爱以禅为所缘吗?"是的。"那禅是那禅的所缘吗?"不应如此说......那禅是那禅的所缘吗?"是的。"以那触触那触,以那受受那受,以那想想那想,以那思思那思,以那心思那心,以那寻寻那寻,以那伺伺那伺,以那喜喜那喜,以那念念那念,以那慧知那慧吗?"不应如此说......
"禅爱与心相应,禅与心相应吗?"是的。"两种触......两种心会同时生起吗?"不应如此说......
"禅爱是不善,禅是善吗?"是的。"善与不善、有罪与无罪、低劣与殊胜、黑与白相对的法同时出现吗?"不应如此说......
"善与不善、有罪与无罪、低劣与殊胜、黑与白相对的法同时出现吗?"是的。世尊不是说过:"比丘们,有四种极远之法。哪四种?比丘们,天空与大地,这是第一种极远之法......因此,善人之法与恶人极远"。这经文存在吗?是的。那么不应说"善与不善、有罪与无罪、低劣与殊胜、黑与白相对的法同时出现"。
"不应说'入定者味着,禅爱以禅为所缘'吗?"是的。世尊不是说过:"比丘们,在此,比丘离欲、离不善法,证得初禅而住。他味着它,欲求它,以它为满足;寻伺寂静......证得第二禅......第三禅......第四禅而住。他味着它,欲求它,以它为满足"。这经文存在吗?是的。那么入定者味着,禅爱以禅为所缘。
入定者味着论终
第十三品
(133) 8. 不乐爱论

674. Atthi asātarāgoti? Āmantā. Dukkhābhinandino sattā, atthi keci dukkhaṃ patthenti pihenti esanti gavesanti pariyesanti, dukkhaṃ ajjhosāya tiṭṭhantīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… nanu sukhābhinandino sattā, atthi keci sukhaṃ patthenti pihenti esanti gavesanti pariyesanti, sukhaṃ ajjhosāya tiṭṭhantīti? Āmantā. Hañci sukhābhinandino sattā, atthi keci sukhaṃ patthenti pihenti esanti gavesanti pariyesanti, sukhaṃ ajjhosāya tiṭṭhanti, no ca vata re vattabbe – ‘‘atthi asātarāgo’’ti.

Atthi asātarāgoti? Āmantā. Dukkhāya vedanāya rāgānusayo anuseti, sukhāya vedanāya paṭighānusayo anusetīti? Na hevaṃ vattabbe…pe… nanu sukhāya vedanāya rāgānusayo anuseti, dukkhāya vedanāya paṭighānusayo anusetīti? Āmantā. Hañci sukhāya vedanāya rāgānusayo anuseti, dukkhāya vedanāya paṭighānusayo anuseti, no ca vata re vattabbe – ‘‘atthi asātarāgo’’ti.

675. Na vattabbaṃ – ‘‘atthi asātarāgo’’ti? Āmantā. Nanu vuttaṃ bhagavatā – ‘‘so evaṃ anurodhavirodhaṃ samāpanno yaṃ kiñci vedanaṃ vedayati sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā, so taṃ vedanaṃ abhinandati abhivadati ajjhosāya tiṭṭhatī’’ti [ma. ni. 3.409 mahātaṇhāsaṅkhaye]! Attheva suttantoti? Āmantā. Tena hi atthi asātarāgoti.

Asātarāgakathā niṭṭhitā.

13. Terasamavaggo

(134) 9. Dhammataṇhā abyākatātikathā

676. Dhammataṇhā abyākatāti? Āmantā. Vipākābyākatā kiriyābyākatā rūpaṃ nibbānaṃ cakkhāyatanaṃ…pe… phoṭṭhabbāyatananti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Dhammataṇhā abyākatāti? Āmantā. Rūpataṇhā abyākatāti? Na hevaṃ vattabbe …pe… dhammataṇhā abyākatāti? Āmantā. Saddataṇhā…pe… gandhataṇhā…pe… rasataṇhā…pe… phoṭṭhabbataṇhā abyākatāti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Rūpataṇhā akusalāti? Āmantā. Dhammataṇhā akusalāti? Na hevaṃ vattabbe…pe… saddataṇhā…pe… phoṭṭhabbataṇhā akusalāti? Āmantā. Dhammataṇhā akusalāti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

677. Dhammataṇhā abyākatāti? Āmantā. Nanu taṇhā akusalā vuttā bhagavatāti? Āmantā. Hañci taṇhā akusalā vuttā bhagavatā, no ca vata re vattabbe – ‘‘dhammataṇhā abyākatā’’ti.

Dhammataṇhā abyākatāti? Āmantā. Nanu lobho akusalo vutto bhagavatā, dhammataṇhā lobhoti? Āmantā. Hañci lobho akusalo vutto bhagavatā, dhammataṇhā lobho, no ca vata re vattabbe – ‘‘dhammataṇhā abyākatā’’ti.

678. Dhammataṇhā lobho abyākatoti? Āmantā . Rūpataṇhā lobho abyākatoti? Na hevaṃ vattabbe…pe… dhammataṇhā lobho abyākatoti? Āmantā. Saddataṇhā…pe… phoṭṭhabbataṇhā lobho abyākatoti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Rūpataṇhā lobho akusaloti? Āmantā. Dhammataṇhā lobho akusaloti? Na hevaṃ vattabbe…pe… saddataṇhā…pe… phoṭṭhabbataṇhā lobho akusaloti? Āmantā. Dhammataṇhā lobho akusaloti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

679. Dhammataṇhā abyākatāti? Āmantā. Nanu vuttaṃ bhagavatā – ‘‘yāyaṃ taṇhā ponobbhavikā nandīrāgasahagatā tatratatrābhinandinī, seyyathidaṃ – kāmataṇhā, bhavataṇhā, vibhavataṇhā’’ti [mahāva. 14; dī. ni. 2.400]! Attheva suttantoti ? Āmantā. Tena hi na vattabbaṃ – ‘‘dhammataṇhā abyākatā’’ti.



这是完整的直译:
"有不乐爱吗?"是的。"有众生喜欢苦,有些人希求、渴望、寻求、探求苦,执着于苦吗?"不应如此说......众生不是喜欢乐,有些人希求、渴望、寻求、探求乐,执着于乐吗?是的。如果众生喜欢乐,有些人希求、渴望、寻求、探求乐,执着于乐,就不应说"有不乐爱"。
"有不乐爱吗?"是的。"苦受有贪随眠,乐受有嗔随眠吗?"不应如此说......乐受不是有贪随眠,苦受有嗔随眠吗?是的。如果乐受有贪随眠,苦受有嗔随眠,就不应说"有不乐爱"。
"不应说'有不乐爱'吗?"是的。世尊不是说过:"他如是随顺、违逆,无论感受何种受,乐受、苦受或不苦不乐受,他喜欢那受,称赞那受,执着那受"。这**存在吗?是的。那么有不乐爱。
不乐爱论终
第十三品
(134) 9. 法爱是无记论
"法爱是无记吗?"是的。"是异熟无记、唯作无记、色、涅槃、眼处......触处吗?"不应如此说......
"法爱是无记吗?"是的。"色爱是无记吗?"不应如此说......法爱是无记吗?是的。"声爱......香爱......味爱......触爱是无记吗?"不应如此说......
"色爱是不善吗?"是的。"法爱是不善吗?"不应如此说......声爱......触爱是不善吗?是的。"法爱是不善吗?"不应如此说......
"法爱是无记吗?"是的。"世尊不是说爱是不善吗?"是的。如果世尊说爱是不善,就不应说"法爱是无记"。
"法爱是无记吗?"是的。"世尊不是说贪是不善,法爱是贪吗?"是的。如果世尊说贪是不善,法爱是贪,就不应说"法爱是无记"。
"法爱贪是无记吗?"是的。"色爱贪是无记吗?"不应如此说......法爱贪是无记吗?是的。"声爱......触爱贪是无记吗?"不应如此说......
"色爱贪是不善吗?"是的。"法爱贪是不善吗?"不应如此说......声爱......触爱贪是不善吗?是的。"法爱贪是不善吗?"不应如此说......
"法爱是无记吗?"是的。世尊不是说过:"这爱是再生之因,与喜贪俱行,处处欢喜,即:欲爱、有爱、无有爱"。这**存在吗?是的。那么不应说"法爱是无记"。

680. Na vattabbaṃ – ‘‘dhammataṇhā abyākatā’’ti? Āmantā. Nanu sā dhammataṇhāti? Āmantā. Hañci sā dhammataṇhā, tena vata re vattabbe – ‘‘dhammataṇhā abyākatā’’ti.

Dhammataṇhā abyākatātikathā niṭṭhitā.

13. Terasamavaggo

(135) 10. Dhammataṇhā na dukkhasamudayotikathā

681. Dhammataṇhā na dukkhasamudayoti? Āmantā. Rūpataṇhā na dukkhasamudayoti? Na hevaṃ vattabbe…pe… dhammataṇhā na dukkhasamudayoti? Āmantā. Saddataṇhā…pe… gandhataṇhā…pe… rasataṇhā…pe… phoṭṭhabbataṇhā na dukkhasamudayoti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Rūpataṇhā dukkhasamudayoti? Āmantā. Dhammataṇhā dukkhasamudayoti? Na hevaṃ vattabbe…pe… saddataṇhā…pe… gandhataṇhā…pe… rasataṇhā…pe… phoṭṭhabbataṇhā dukkhasamudayoti? Āmantā. Dhammataṇhā dukkhasamudayoti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

682. Dhammataṇhā na dukkhasamudayoti? Āmantā. Nanu taṇhā dukkhasamudayo vutto bhagavatāti? Āmantā. Hañci taṇhā dukkhasamudayo vutto bhagavatā, no ca vata re vattabbe – ‘‘dhammataṇhā na dukkhasamudayo’’ti. Dhammataṇhā na dukkhasamudayoti? Āmantā. Nanu lobho dukkhasamudayo vutto bhagavatā, dhammataṇhā lobhoti? Āmantā. Hañci lobho dukkhasamudayo vutto bhagavatā, dhammataṇhā lobho, no ca vata re vattabbe – ‘‘dhammataṇhā na dukkhasamudayo’’ti.

683. Dhammataṇhā lobho, na dukkhasamudayoti? Āmantā. Rūpataṇhā lobho, na dukkhasamudayoti ? Na hevaṃ vattabbe…pe… dhammataṇhā lobho, na dukkhasamudayoti? Āmantā. Saddataṇhā…pe… gandhataṇhā…pe… rasataṇhā…pe… phoṭṭhabbataṇhā lobho, na dukkhasamudayoti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

Rūpataṇhā lobho dukkhasamudayoti? Āmantā. Dhammataṇhā lobho dukkhasamudayoti? Na hevaṃ vattabbe…pe… saddataṇhā…pe… phoṭṭhabbataṇhā lobho dukkhasamudayoti? Āmantā. Dhammataṇhā lobho dukkhasamudayoti? Na hevaṃ vattabbe…pe….

684. Dhammataṇhā na dukkhasamudayoti? Āmantā. Nanu vuttaṃ bhagavatā – ‘‘yāyaṃ taṇhā ponobbhavikā nandīrāgasahagatā tatratatrābhinandinī, seyyathidaṃ – kāmataṇhā, bhavataṇhā, vibhavataṇhā’’ti! Attheva suttantoti? Āmantā. Tena hi na vattabbaṃ – ‘‘dhammataṇhā na dukkhasamudayo’’ti.



这是完整的直译:
"不应说'法爱是无记'吗?"是的。"那不是法爱吗?"是的。如果那是法爱,那么应该说"法爱是无记"。
法爱是无记论终
第十三品
(135) 10. 法爱非苦集论
"法爱不是苦集吗?"是的。"色爱不是苦集吗?"不应如此说......法爱不是苦集吗?是的。"声爱......香爱......味爱......触爱不是苦集吗?"不应如此说......
"色爱是苦集吗?"是的。"法爱是苦集吗?"不应如此说......声爱......香爱......味爱......触爱是苦集吗?是的。"法爱是苦集吗?"不应如此说......
"法爱不是苦集吗?"是的。"世尊不是说爱是苦集吗?"是的。如果世尊说爱是苦集,就不应说"法爱不是苦集"。"法爱不是苦集吗?"是的。"世尊不是说贪是苦集,法爱是贪吗?"是的。如果世尊说贪是苦集,法爱是贪,就不应说"法爱不是苦集"。
"法爱是贪,不是苦集吗?"是的。"色爱是贪,不是苦集吗?"不应如此说......法爱是贪,不是苦集吗?是的。"声爱......香爱......味爱......触爱是贪,不是苦集吗?"不应如此说......
"色爱贪是苦集吗?"是的。"法爱贪是苦集吗?"不应如此说......声爱......触爱贪是苦集吗?是的。"法爱贪是苦集吗?"不应如此说......
"法爱不是苦集吗?"是的。世尊不是说过:"这爱是再生之因,与喜贪俱行,处处欢喜,即:欲爱、有爱、无有爱"。这经文存在吗?是的。那么不应说"法爱不是苦集"。

685. Na vattabbaṃ – ‘‘dhammataṇhā na dukkhasamudayo’’ti? Āmantā. Nanu sā dhammataṇhāti? Āmantā. Hañci sā dhammataṇhā, tena vata re vattabbe – ‘‘dhammataṇhā na dukkhasamudayo’’ti.

Dhammataṇhā na dukkhasamudayotikathā niṭṭhitā.

Terasamavaggo.

Tassuddānaṃ –

Kappaṭṭho kappaṃ tiṭṭheyya, kappaṭṭho kusalaṃ cittaṃ na paṭilabheyya, anantarāpayutto puggalo sammattaniyāmaṃ okkameyya, niyato niyāmaṃ okkamati, nivuto nīvaraṇaṃ jahati, sammukhībhūto saṃyojanaṃ jahati, jhānanikanti, asātarāgo, dhammataṇhā abyākatā, dhammataṇhā na dukkhasamudayoti.

这是完整的直译:
"不应说'法爱不是苦集'吗?"是的。"那不是法爱吗?"是的。如果那是法爱,那么应该说"法爱不是苦集"。
法爱非苦集论终
第十三品终
其摘要如下:
劫住者能住满一劫,
劫住者不能获得善心,
无间业者能入正性决定,
决定者入决定,
被遮蔽者能断遮蔽,
现前者能断结,
禅爱,
不乐爱,
法爱是无记,
法爱不是苦集。

